VELEHRAD A JEHO OKOLÍ

VELEHRAD

Obec Velehrad se nachází mezi výběžky Chřibů 7 km od Uherského Hradiště v jednom z nejmalebnějších koutů Slovácka. Je významným duchovním centrem, místem častých církevních poutí, shromáždění a cyrilometodějských oslav. Na rozloze 2230 ha zde žije téměř 1 400 obyvatel.

Obec Velehrad je už od středověku spojována s metropolí arcibiskupa Metoděje a politicko – správním centrem Velkomoravské říše v devátém století. Nejstarší názvy obce byly Welgrad 1209, Welegrad 1220, Willegrad 1232, Welehrad 1247. Na základě archeologických nálezů lze soudit, že velkomoravský Veligrad byl lokalizován v dnešním Starém Městě. V katastru obce jsou archeologickými nálezy doložena osídlení z období neolitu – lid malované keramiky, mohylové kultury střední doby bronzové a lidu popelnicových polí z mladší doby bronzové.

Počátky současného Velehradu sahají na začátek 13. století, kdy zde vznikl první cisterciácký klášter na Moravě. Založil jej moravský markrabě Vladislav Jindřich v blízkosti vesnice Veligradu (dnes Staré Město). Mniši osídlili Velehrad v listopadu 1205. Jako provizorium jim z počátku sloužil kostelík sv. Jana. Zahájení výstavby kláštera lze datovat do druhého desetiletí 13. století. Rozsáhlý komplex kláštera, vybudovaný v pozdním románském slohu s vlivem rané gotiky byl dokončen ve 40. letech 13. století, kdy byla zahájena rozsáhlá barokní přestavba, dokončená až ve 2. polovině 18. století. Na jeho výzdobě pracovala řada umělců – např. kameník Ondřej Allio, sochař Baltazar Fontana, malíři Paulo Pagani a Ignác Raab.

Areál někdejšího kláštera s jedním z největších kostelů u nás patří k významným kulturním památkám, dokládajícím vývoj architektury a výtvarného umění od pozdní doby románské až do současnosti. Cisterciácký klášter byl zrušen v roce 1784. V roce 1890 došlo k obnovení kláštera řádem Tovaryšstva Ježíšova. Jezuité zde působili do roku 1950, znovu se vrátili počátkem 90. let minulého století.

Dějiny obce jsou nerozlučně spjaty s klášterem. Jeho zrušení mělo řadu hospodářských, sociálních i kulturních důsledků pro poddané panství. Část obyvatel pracovala nadále na velkostatku, v panském mlýně, pivovaře a cihelně. Pivovar byl v provozu do roku 1910, cihelna pracovala po celou dobu první republiky, zrušena byla v roce 1948, pila v roce 1937. Dělníci z nedostatku pracovních příležitostí hledali práci mimo obec, odcházeli za prací do Uherského Hradiště.

V samotném Československu v meziválečném období prožívá Velehrad své slavné údobí. Dobu velkých nadějí přerušila druhá světová válka a záhy po ní doba, která zlikvidovala nejen jezuitskou kolej, ale všemožně potlačovala všechny formy náboženského života. Velehrad přestal být centrem náboženského života.

V roce 1913 na návrh Dr. Antonína Cyrila Stojana si Cyrilometodějské Družstvo Velehrad dalo za úkol postavit poutní a exerciční dům. V roce 1922 zakoupilo budovu pivovaru a v roce 1924 byl Stojanov hotov. Kapacita domu je 120 míst v jedno a dvou lůžkových pokojích. Poutní a exerciční dům Stojanov byl po roce 1948 změněn na ústav sociální péče pro mládež. Po rekonstrukci od roku 1992 slouží nejen jako poutní a exerciční dům, ale je to místo setkávání různých hnutí a pořádání seminářů – např. institutu pro občanské společnosti, seminářům seniorů apod. Stojanov je a zůstane památným tím, že je to první exerciční a poutní dům u nás. Velkou nadějí duchovní i hmotné obnovy památného Velehradu se stala v dubnu 1990 návštěva hlavy katolické církve, papeže Jana Pavla II. Velehrad byl opět oficiálně označen mostem mezi Východem a Západem.

OBEC MODRÁ

Obec Modrá získala v anglickém Bristolu dvě evropská ocenění

Mimořádného úspěchu se podařilo docílit obci Modrá. V pátek 18. září si její zástupci převzali v Bristolu ve Velké Británii stříbrnou medaili ve 40. ročníku evropské soutěže měst a obcí s názvem Entente Florale Europe 2015 – Evropská kvetoucí sídla a hlavní cenu v témže klání za biodiverzitu (rozmanitost života v přírodě pozn. red.).

Zdroj: http://www.denik.cz/zlinsky-kraj/sazka-na-ekologickou-vychovu-modre-vynesla-mezinarodni-oceneni-20150919-imnl.html

Historie a tradice

Život lidských komunit v obci Modrá sahá podle stále novějších nálezů několik tisíc let před Kristovo narození. Nálezy ručně hnětené keramiky s čarami a nehtovými vrypy, pálené a s hrubým zrnem, svědčí o pobytu dávných zemědělských kultur (asi 5.000 let př.n.l.) a jsou též neklamným svědectvím jejich zručnosti a vynalézavosti. Totéž platí o pozdějších uživatelích hrnčířského kruhu a plavené hlíny.

Do naší doby se dochovalo též několik pozoruhodných stavebních památek. 4 km severně od obce se nachází kamenný útvar "Králův stůl" - s největší pravděpodobností součást pravěkého slunečního kalendáře, jenž byl v pozdější době kamenem hraničním a dokonce zde podle pověsti odpočinul na poč. 13. stol. král Přemysl Otakar I.

Na jižním okraji obce najdeme památku z epochy Velké Moravy, jejíž význam je nezměrný - pozůstatky (základy) kamenného kostelíka z přelomu 8. a 9. století, s největší pravděpodobností vystavěného salzburskou (křesťanskou) misí. Tento kostelík, jehož poloha - 3 km od Veligradu (dnes Starého Města) - svádí k domněnce, že zde kázali Cyril a Metoděj, je možno považovat za jednu z nejstarších kamenných staveb na území našeho státu.

V rozmezí 10. až 13. století končí významnější osídlení v nejbližším okolí obce. Po vybudování velehradského kláštera se osada na místě dnešní Modré s Velehradem sloučila a stala se jeho hospodářským zázemím. V místě dnešní obce ležely rybníky, které byly zdrojem obživy obyvatel kláštera. Na okolních úbočích se nadále nacházely jen ovčárny (ve znaku obce stojí beránek). Až kolem roku 1786 legislativně vznikla obec Neudorf, dnešní Modrá.

Současnost

V nejčerstvější kapitole novodobých dějin obce probíhá od roku 1991 Program obnovy venkova (POV), jenž je úzce spjat s revitalizací krajiny. Tento POV je uskutečňován v určitých bodech společně s obcí Velehrad (s níž byla Modrá vícekrát násilně sloučena a zpětně odtržena). Jedná se o pokus (dle návrhu architektů M. Klementa a P. Todorova) o komplexní řešení, které má uvést v soulad celý systém od zástavby, historie, ekologie, tvorby krajiny až po tradice, zvyky a duchovní život obce, která dnes čítá 650 obyvatel. Cílem snahy obecního zastupitelstva je nenásilně navázat na vymírající kulturní tradice, postupně dotvářet obraz obce a jejího okolí ve vzájemném souladu lidové architektury s přírodou.

Aby život obce byl opravdu bohatý a plnokrevný, je třeba se zabývat tradicemi a zvyky, z nichž některé dodnes žijí, jiné však zanikly a jen stěží se jej daří obnovit (pálení Morany, Klepání po dědině a vodění Jidáše, Velikonoční pomlázka, Mikuláš, Vánoční strom, roznášení světla z Betléma do obydlí starších a nemocných lidí, Maškarní bál na ledě apod.). Některé společenské akce, jako například Josefovský košt a cimbálem, pouťová zábava, beseda u burčáku, Vinobraní, Fašank, Pochovávání basy, se už začínají stávat novou tradicí v životě obce.

Revitalizace krajiny

Návrat k tradičním hodnotám a ke staletími osvědčenému způsobu života souvisí úzce s revitalizací krajiny. Modrá měla to štěstí, že její poloha na úpatí pohoří Chřibů neumožnila v posledních 40 letech devastaci takového stupně, jak ji bohužel můžeme často vidět v okolní krajině. I tak je toho potřeba napravit až bolestně mnoho.

Nejdůležitější realizace:

Infrastruktura

Jedním z prvních úkolů bylo vybudování technické infrastruktury obce. Ta dnes musí zabezpečovat podobné zázemí, jako je tomu ve městě, aby byl život na vesnici zachován. Bez zahloubení inženýrských sítí nelze navíc provádět žádné změny ani na povrchu. Je třeba zdůraznit, že na poměrně rychlé realizaci prací měla velký podíl svépomoc obyvatel obce.

Stručný přehled základních akcí:

Veřejná prostranství

Hledání nové náplně a využití celého prostoru obce je realizováno oživením veřejných prostranství. Důraz je kladen na obnovu architektonického detailu a řemeslné práce, patřící neodmyslitelně k rázu vesnického prostředí.

Nejvýznamnější akce:

Veřejná prostranství

Do všech činností se od samého začátku zapojují i místní občané a především děti. V duchu hesla "Ve svých dětech žijeme dál" se Modrá vrací k smysluplnému způsobu života, úzce spjatému - protože žitému na základě porozumění a zkušenosti - s přírodou. A proč koneckonců prostřednictvím dětí neovlivnit i myšlení jejich rodičů? Uchovat tradice a zvyky bez zaujetí nové generace nejde. To je ta pravá obnova vesnice, již nelze chápat jako pokus o vytvoření umělého skanzenu, nýbrž jako budování moderní obce stylově vyvážené, s přirozeným, ale bohatým životem.

Na sklonku roku 1989 byla prostřednictvím zapálených a zkušených vedoucích na Modré obnovena činnost Junáka - tahouna většiny dětských aktivit. V klubu "Pampeliška" rozvíjejí děti své znalosti a zájmy, pod odborným vedením se zabývají pozorováním a mapováním přírody, jevů a událostí v našem okolí (historie obce, rodokmeny, herbáře, živočichové a chráněné rostlinné druhy v okolí obce atd.). V obci pracuje ještě několik dalších společenských organizací.

Všech aktivit se zúčastňují děti spontánně, bez ohledu na příslušnost ke spolku nebo organizaci, jež akci pořádá, protože hlavní přínos těchto akcí spočívá nesporně v rozvíjení vztahu dětí a mládeže k rodné obci a jejímu okolí. Při dobrém vedení se dětská pomoc může stát nenahraditelnou. Vždy» kdo jiný než děti by dokázal sázet v blátě mokřadu vrby, šplhat po stromech s budkami pro ptactvo, sbírat po polích střepy keramiky po našich předcích nebo sázet roztroušenou zeleň a starat se o ni.

Tady jsou příklady některých akcí:

EAFRDCelostátní síť pro venkovMinisterstvo zemědělství
Zlínský krajSpolek pro obnovu venkovaNS MAS ČRSZIF

info@konferencevenkov.cz