Frýdlant nad Ostravicí se rozprostírá na levém i pravém břehu řeky Ostravice v nadmořské výšce 357 m, v malebném údolí mezi nejvyšší horou Moravskoslezských Beskyd – Lysou horou a Ondřejníkem. Díky této poloze je oprávněně nazýván “BRÁNOU BESKYD“, a je ideálním výchozím místem pro turistiku, cykloturistiku i pro milovníky paraglidingu. Město má 9.796 obyvatel, od roku 2010 je starostkou RNDr. Helena Pešatová, od roku 2020 senátorka za obvod č. 69 – Frýdek-Místek.
Více informací lze nalézt na webu města www.frydlantno.cz.
Frýdlant byl založen příslušníkem rodu Ronovců, Hynkem z Frýdlantu v Čechách, první písemná zmínka se objevuje okolo roku 1395. Obyvatelstvo se živilo až do 17. století zemědělstvím.
Mezi lety 1646-1648 zde byly vystavěny hamry na zpracování železné rudy, sloužily především vojenským poptávkám. V roce 1675 byly hamry zmodernizovány a Frýdlant se stal významným hutním centrem.
S populačním růstem se zvedla poptávka po řemeslných výrobcích, což přineslo rozvoj frýdlantských řemesel. V červenci roku 1775 byl Frýdlant povýšen císařovnou Marií Terezií na městys s právem konání dvou výročních trhů. Rostoucí prestiž Frýdlantu následně potvrdil císař Josef II., když městečku v roce 1784 udělil právo třetího výročního trhu a také dvou trhů dobytčích. Frýdlant nad Ostravicí byl z městyse na město povýšen 12. října 1948.
obyvatel
první zmínka
povýšení na statut města
Frýdlantské zajímavosti
KOSTEL SVATÉHO BARTOLOMĚJE
Jedná se o nejstarší budovu, která byla postavena mezi lety 1672-1690. Od r. 2010 má kostel čtyři nové zvony ze speciální slitiny určené k jejich výrobě. Zvony nesou jména Nejsvětější Trojice, Panny Marie Karmelské, sv. Antonína a sv. Bartoloměje. U kostela je litinový náhrobek nájemců hutí Homoláčových, poblíž je litinový kříž ze zdejší slévárny a socha sv. Floriána.
REPLIKA KAPLE Z ŘÍMA
Klenotem kláštera sv. Karla Boromejského z r. 1871 je neorománská řeholní kaple, která je věrnou kopií chrámu sv. Pavla v Římě.
BAROKO NA FRÝDLANTSKÉM NÁMĚSTÍ
Dominantou náměstí je barokní sloup z r. 1731 znázorňující Pannu Marii Karmelskou, která má zlacenou svatozář, žezlo a sedí na oblacích s hlavami andělů. Na nároží náměstí se nachází barokní sousoší z r. 1759 věnované sv. Janu z Nepomuku.
EXPOZICE V GALERII KULTURNÍHO CENTRA A GALERIE POD ŠIRÝM NEBEM
Exponáty zachycují výrobu umělecké litiny od renesance po secesi, realizovanou na talířích, plaketách, zbroji, vč. litinových kamen, která město proslavila. Jedinečná je evropská sbírka uměleckého smaltu, která na moderní tvorbě ukazuje využití staré technologie smaltu. V parku u Janáčkovy síně můžete zahlédnout šest unikátních svítidel ve tvaru šroubovice DNA osazené originálními smalty. Více na https://www.infofrydlantno.cz/expozice-v-kc/ms-11253/p1=11253
SMALT PROSLAVIL FRÝDLANT NAD OSTRAVICÍ NEJEN V EVROPĚ
V 19. století obohatil smalt na Frýdlantsku tradiční železářskou produkci. Smaltované a dekorované nádobí firmy POSTELBERG proslavilo město v Evropě, Africe i Americe. Levnější technologie postupně smalt vytlačily. O záchranu tradice smaltu se úspěšně pokusila skupina výtvarníků, která využívá technického smaltu v tvorbě uměleckých obrazů. Od roku 1999 propaguje smalt formou mezinárodních sympozií nazvaných Frýdlantský umělecký smalt. V roce 2009 vznikla smaltérská dílna a skupina výtvarníků se transformovala do spolku Dílna uměleckého smaltu. Pořádají výstavy doma i v zahraničí a také workshopy, na kterých si návštěvníci můžou vyzkoušet svou zručnost a na památku si odnést vlastnoručně vyrobený smaltovaný předmět. Více zde: https://www.dusfrydlant.cz/
Fotogalerie
Fortografie ze života ve Frýdlantu nad Ostravicí
