Legenda

Kulturní centrum Frýdlant nad Ostravicí

Ubytovací kapacity

Parkoviště

Frýdlant nad Ostravicí se rozprostírá na levém i pravém břehu řeky Ostravice v nadmořské výšce 357 m, v malebném údolí mezi nejvyšší horou Moravskoslezských Beskyd – Lysou horou a Ondřejníkem. Díky této poloze je oprávněně nazýván “BRÁNOU BESKYD“, a je ideálním výchozím místem pro turistiku, cykloturistiku i pro milovníky paraglidingu. Město má 9.796 obyvatel, od roku 2010 je starostkou RNDr. Helena Pešatová, od roku 2020 senátorka za obvod č. 69 – Frýdek-Místek. 

Více informací lze nalézt na webu města www.frydlantno.cz.

Frýdlant byl založen příslušníkem rodu Ronovců, Hynkem z Frýdlantu v Čechách, první písemná zmínka se objevuje okolo roku 1395. Obyvatelstvo se živilo až do 17. století zemědělstvím.

Mezi lety 1646-1648 zde byly vystavěny hamry na zpracování železné rudy, sloužily především vojenským poptávkám. V roce 1675 byly hamry zmodernizovány a Frýdlant se stal významným hutním centrem.

S populačním růstem se zvedla poptávka po řemeslných výrobcích, což přineslo rozvoj frýdlantských řemesel. V červenci roku 1775 byl Frýdlant povýšen císařovnou Marií Terezií na městys s právem konání dvou výročních trhů. Rostoucí prestiž Frýdlantu následně potvrdil císař Josef II., když městečku v roce 1784 udělil právo třetího výročního trhu a také dvou trhů dobytčích. Frýdlant nad Ostravicí byl z městyse na město povýšen 12. října 1948.

obyvatel

první zmínka

povýšení na statut města

Frýdlantské zajímavosti

KOSTEL SVATÉHO BARTOLOMĚJE

Jedná se o nejstarší budovu, která byla postavena mezi lety 1672-1690. Od r. 2010 má kostel čtyři nové zvony ze speciální slitiny určené k jejich výrobě. Zvony nesou jména Nejsvětější Trojice, Panny Marie Karmelské, sv. Antonína a sv. Bartoloměje. U kostela je litinový náhrobek nájemců hutí Homoláčových, poblíž je litinový kříž ze zdejší slévárny a socha sv. Floriána.

Stavba tohoto chrámu započala již v roce 1599, dlouho před vznikem samostatné frýdlantské farnosti. Kostel sv. Bartoloměje byl pak dokončen mezi léty 1672-1690 a nahradil starší dřevěný kostelík sv. Matouše (Matěje) stojící pravděpodobně v místech dnešní kapličky na Kamenci.

Dnešní podobu získal v první polovině 18. století, kdy byl rozšířen o boční lodě a presbytář. Věž kostela prošla několika přestavbami, současná jehlancová střecha nahradila barokní kopuli na podzim roku 1891, a to po velkém požáru městečka v roce 1890. 

Na stěně kostela pak můžeme spatřit náhrobek bývalých nájemců hutí – podnikatelské rodiny Homoláčových, poblíž je pak litinový kříž ze zdejší slévárny a socha sv. Floriána, patrona hasičů. 

V pátek 13. srpna 2010 ve 20 hodin se úplně poprvé rozezvučely čtyři nové zvony, které byly ten den slavnostně zavěšeny ve věži.


PÍSKOVCOVÉ SOUSOŠÍ PANNY MARIE KARMELSKÉ

Sousoší Panny Marie Karmelské je důležitým prvkem frýdlantského náměstí. Památka je barokní prací z roku 1731. Jedná se o pískovcový sloup, jehož vrcholem je socha Panny Marie Karmelské se svatozáří kolem hlavy, která v levé ruce drží Ježíška s kovovým zlaceným žezlem a pravá ruka jí spočívá na klíně. Postava má bohatou skladbu drapérie, její pravá noha je položena na půlměsíci a je obklopena okřídlenými hlavičkami andělů (cherubů). Celé sousoší je obehnáno ozdobným kamenným zábradlím, na jehož nárožích jsou umístěny piniové šišky. V přední části zábradlí se nachází bohatě dekorativně zdobená vstupní branka s monogramem Panny Marie. Celé dílo bylo postaveno z darů farníků.

REPLIKA KAPLE Z ŘÍMA

Klenotem kláštera sv. Karla Boromejského z r. 1871 je neorománská řeholní kaple, která je věrnou kopií chrámu sv. Pavla v Římě.

KAPLE NEPOSKVRNĚNÉHO POČETÍ PANNY MARIE

Malá útulná kaple nacházející se v nejstarší části klášterní budovy (dnešní Středisko sociálních služeb), kterou konsekroval arcibiskup Olomoucký Bedřich Fürstenberg, byla slavnostně vysvěcena 5. listopadu roku 1876. Den předtím byla celá stavba kláštera předána k užívání milosrdným sestrám Karla Boromejského. Dodnes je kaple jakýmsi pomyslným srdcem celého střediska a slouží jako místo setkávání s lidmi i Bohem. V kronice kláštera nalezneme zhodnocení tohoto sídla: Velký, krásný dům, s širokými, vysokými a klenutými chodbami, velkými, vzdušnými místnostmi, ale zvláště s nádhernou kaplí byly a zůstanou němými a přece výmluvnými svědky velkorysosti, ušlechtilosti a vytříbeného vkusu zakladatele.


BAROKO NA FRÝDLANTSKÉM NÁMĚSTÍ

Dominantou náměstí je barokní sloup z r. 1731 znázorňující Pannu Marii Karmelskou, která má zlacenou svatozář, žezlo a sedí na oblacích s hlavami andělů. Na nároží náměstí se nachází barokní sousoší z r. 1759 věnované sv. Janu z Nepomuku.


EXPOZICE V GALERII KULTURNÍHO CENTRA A GALERIE POD ŠIRÝM NEBEM

Exponáty zachycují výrobu umělecké litiny od renesance po secesi, realizovanou na talířích, plaketách, zbroji, vč. litinových kamen, která město proslavila. Jedinečná je evropská sbírka uměleckého smaltu, která na moderní tvorbě ukazuje využití staré technologie smaltu. V parku u Janáčkovy síně můžete zahlédnout šest unikátních svítidel ve tvaru šroubovice DNA osazené originálními smalty. Více na https://www.infofrydlantno.cz/expozice-v-kc/ms-11253/p1=11253


SMALT PROSLAVIL FRÝDLANT NAD OSTRAVICÍ NEJEN V EVROPĚ

V roce 2009 vznikla smaltérská dílna a skupina výtvarníků se transformovala do spolku Dílna uměleckého smaltu, která nyní sídlí ve Frýdku-Místku.

Exponáty zachycují výrobu umělecké litiny od renesance po secesi, realizovanou na talířích, plaketách, zbroji, vč. litinových kamen, která město proslavila. Jedinečná je evropská sbírka uměleckého smaltu, která na moderní tvorbě ukazuje využití staré technologie smaltu. V parku u Janáčkovy síně můžete zahlédnout šest unikátních svítidel ve tvaru šroubovice DNA osazené originálními smalty. 

Ty byly v loňském roce doplněny o dalších 9 kusů, umístěných před budovou městského úřadu.

Více na https://www.infofrydlantno.cz/expozice-v-kc/ms-11253/p1=11253

Fotogalerie

Fortografie ze života ve Frýdlantu nad Ostravicí